Kterak cesta k pěstounství trnitá může býti, alias jak zvládnout více jak dva roky prověřování a nezbláznit se (PŘÍBĚH KARLY 1.)

Příběhů úspěšných žadatelů o pěstounskou péči bylo napsáno spousta. Podaná žádost, prověřování, čekání krátké ale i dlouhé a na samém konci vytoužené dítko.
Příběh, který si teď můžete přečíst se v této chvíli teprve odehrává. Není ještě zcel dopsaný a nikdo netuší jak dopadne.Tak držme Karle, která tento příběh prožívá, palce. To jediné totiž můžeme udělat.

Kterak cesta k pěstounství trnitá může býti, alias jak zvládnout více jak dva roky prověřování a nezbláznit se (autor: Karla :-))

RÁNO S ÚSMĚVEM NA TVÁŘI

Vždy když napíšu nějaké články o strastech a peripetiích, které nás každodenně provází, dostanu nutkavý pocit napsat jednou taky něco něžného, dojemného, osvěžujícího, prostě něco o tom jak je všechno bezva a jak je nám fajn na světě.
V takových chvílích si uvařím kafe, najdu alespoň jedny z pěti vietnamských brýlí a zasednu ke svém noťasu. Zaseknu se ale hned u první věty. Tak jak s psaním obvykle nemám problém a slova se sama tvoří do vět aniž bych nad tím nějak zvlášť přemýšlela, tady to prostě nefunguje.

Ještě jednou k pěstování... (Článek Marcely Tobiášové)

Ještě jednou k pěstování...
Seděla jsem v zasedačce, na klíně houpala Tygříka a usmívala jsem se. Pak jsem se dozvěděla, že dvě holčičky, které jsem měla v přechodné péči a byly vráceny matce, jsou v dětském domově. Odvezli je tam strejdové policisté jednou v noci. Nikdo mi to nedal vědět. Přestože u nás nějakou dobu žily, jsem pro ně cizí. Nemám právo na informace.

Mlha a slzy (Článek Marcely Tobiášové)

Mlha a slzy
Léto je pryč. Nějak jsem si toho nestihla všimnout. To až dnes, když jsem ráno vezla Kecalku a Náfuku poprvé do nové školy... jely jsme mlhou a Náfuka tvrdila, že ji bolí bříško a Kecalka měla strach, že jedu v té mlze moc rychle a taky, jak jí to v té škole vlastně půjde. Naštěstí víme, že bříško bolí nejvíc právě od strachu a že nejlepší je tomu strachu se postavit.

Jedeme dál ... (Článek Marcely Tobiášové)

Jedeme dál ...
Nějak jsem se nestihla rozhlédnout a už je tu léto. Za pár týdnů to bude rok,co jsme s manželem vstoupili do kolotoče přechodného pěstounství. Náš život nabral zrychlené obrátky a já v něm začínám plavat.

Jsem rodič, kdo je víc ? (Článek Marcely Tobiášové)

Jsem rodič, kdo je víc ?
Sociální úřady odebírající děti chudákům rodičům, pěstouni vydělávající tisíce na cizích dětech. Juvenilní justice, neschopné soudy, bezpráví. V zákoně je jasně řečeno, že příbuzenská péče má přednost před péčí ústavní. Děti v ústavech trpí, ale mnohem více některé trpí tam, kde jim má být nejlépe - ve svých rodinách.

Nadšení, které jsem cítila po předání Jefriho a pocit užitečnosti při práci s Hrozinkou a její bio rodinou jsou pryč, mám pocit bezmoci a neschopnosti.

Nábor a prověřování nových pěstounů

Pamatujete si na hru, z našeho dětství, HONZO VSTÁVEJ?
Mladší ročníky jí možná znají jen z vyprávění od svých rodičů a těm úplně nejmladším o ní jednou budou vyprávět zase oni.
Já, ač jsem jí hrávala často, už tak trochu zapomínám na přesná pravidla. Pamatuji si jen, že úkolem hráčů bylo, dostat se co nejdříve do cíle. Rychlost našeho pohybu určoval jeden z hráčů, který udílel povely " Tři čapí! Pět slepičích! Jeden sloní! Deset mravenčích!"
Když mu někdo připadal příliš rychlý tak ho přibrzdil povelem "hodinky spadly do záchodu!"

Prarodiče mají prostě smůlu!

Někdy se to v životě prostě podělá a vůbec nezáleží na tom, že jste se snažili ze všech sil láskou zahrnutým dětem, vštěpit zásady slušného chování. Tak jako se to pověstné jablko dokáže odkulit od stromu i na stovky metrů, zvláště stojí li strom na strmém svahu, tak i dítě vyrazí úplně jiným směrem než tím, kterým bychom chtěli. A je tu průšvih!
Záškoláctví, krádeže, útěky z domova, rozpad vašeho manželství (tohle chlapi zvládají dost špatně) ....

S rozhodnutím, vzít si do pěstounské péče nějaké dítě přichází většinou žena.Co na to říká manžel?

S rozhodnutím, vzít si do pěstounské péče nějaké dítě přichází většinou žena. Jak na to zareaguje manžel a zbytek rodiny?
To jsou rovněž dvě často pokládané otázky
Podporoval Vás manžel/partner při rozhodování o pěstounské péči? Jak?

Máte doma "Hysteráka"?

Dnešní téma je "Hysterák "
.......................................................
Už jste někdo měl tu čest, osobně se seznámit s mrňavým, ale nafoukaným, umíněným a zlým skřetem " Hysterákem" ?
Že ne? Tak to můžete mluvit o velkém štěstí! My jednoho známe a je s ním fakt těžké pořízení.

Syndikovat obsah