Listopad 2015

PĚSTOUNEM Z LEKNUTÍ 8. Bionávštěva vícečlenná! (příběh Ilony)

Po Novém roce přijíždí na návštěvu za ,,Sluníčkem'' oba biorodiče. Přijíždí autobusem. Je fajn, že cestu s dvěma přestupy, za pomoci vypsaných instrukcí a několika telefonátů, zvládli. Venku je zima, takže co tam ?

Příběh velké touhy a lásky aneb jak jsem k pěstounské péči přišla 4. Noční můra-druhá část (příběh Kateřiny)

Cítila jsem jak ztrácím pevnou půdu pod nohama, vnímala jen křik svého broučka a nekonečnou bolest, která mě doslova přikovala k zemi. I kdybych chtěla odejít, nebylo by to možné, protože mě neposlouchal jediný sval v mém těle ...Jako by mi v té chvíli ani nepatřilo!

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 10. Dokonalý plán! (příběhy dětí v náhradní rodině)

Období dešťů a větrných smrští vystřídalo úžasné babí léto. Rozlehlé pole zalité sluncem bylo od časného rána brázděno kombajny a traktory. To zdejší zemědělci sváželi balíky sena do velikého kravína. Krávy nám po ránu sice ještě bučely do oken, ale k poledni se přesouvaly k nedalekému lesíku za lepší pastvou. Procházky se psy byly tou dobou doslova utrpením. Naše dvě blonďaté labradorky, Megi a Enny, nevynechaly jedinou příležitost, jak se přikrášlit a hlavně naparfémovat v odložených kravincích. Pole jimi bylo doslova poseté!

Příběh velké touhy a lásky aneb jak jsem k pěstounské péči přišla 3. Noční můra (příběh Kateřiny)

Při všem tom shonu, okolo broučka, čas utíkal jak splašený.Brouček už je u nás 18 dní. Za tu dobu se až neskutečně zlepšil. Používá asi 70 slov. Umí říct: hami mami-mám hlad,aji já-jdu spát,to ci sim -prosím to chci,to ci ne -to nechci,tití - pití,táta - nutno zohlednit dle situace,to je buď táta,tráva,kráva,také pták.
Naučil se ukazovat kde má nos, oči , uši, ústa, hlavu, krk, ruce, nohy a pupík.
Cvičíme 3krát denně vojtovku. Zpíváme písničky,říkáme básničky a říkadla. Miluje kovej kovej kováříčku ,řízy řízy,mele bábá..............

PĚSTOUNEM Z LEKNUTÍ 7. Návštěvy biomamky (Příběh Ilony)

S přijetím „Sluníčka'' do naší rodiny jsme byli nuceni „oprášit'' příbuzenské vztahy i komunikaci s mou sestřenkou a její rodinou. Posledních třicet let jsme se moc nevídali. To se teď mění.

Výrazem ,,bionávštěvy''jsou tudíž míněny návštěvy biologické rodiny ,,Sluníčka''. Její rodiče, sourozenci (v našem případě dvě nevlastní sestry = dcery mé sestřenky z prvního manželství ), prarodiče a ještě celá řada příbuzenstva. Ještěže u „Sluníčka'' to jsou i mí příbuzní a s některými se vidím i velmi ráda.

Příběh velké touhy a lásky aneb jak jsem k pěstounské péči přišla 2. Zázraky se dějí! (příběh Kateřiny)

Od schválení již uplynula nějaká doba. Mám skvělou práci i milujícího manžela.Také jsme se z bytu, ve kterém bylo mnoho vzpomínek odstěhovali do pronajatého domku. Zpočátku jsem obden volala na kraj, co je nového. Doma jsme si pak po večerech snili. Copak za broučka k nám přijde?

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 9. Bod zlomu! (příběhy dětí v náhradní rodině)

9. Bod zlomu.

PĚSTOUNEM Z LEKNUTÍ 6. Rodinná porada (příběh Ilony)

Hned na jaře, kdy u nás ,,Sluníčko svítilo'' asi 3/4 roku, někdy mezi nezapomenutelným seminářem a první víkendovkou,se mi ,,zdálo'', že tu zas začíná příliš zavládat ,,klid''. Zkrátka, že je tu dětí, na můj ,,kvočnovský komplex'' nějak málo. Naše tři bioděti se před pár lety postupně osamostatnily a doma zůstal jen čtvrtý, ,opuštěný' 'benjamínek. Příchodem ,,Sluníčka'' domov více ožil, ale sedmiletý věkový rozdíl je mezi dětmi znát. Cácorka naše zvyklosti docela pobrala za své a člověk neznalý věci by nepoznal,že se nám nenarodila. Období vzdoru a vztekání se dostává do únosných mezí.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 8. Otevřená náruč! (Příběhy dětí v náhradní rodině)

8. Otevřená náruč.

PĚSTOUNEM Z LEKNUTÍ 5. Víkendovka (Příběh Ilony)

5.díl - Víkendovka

Po jemném zregenerování nervů po prožitkových scénkách, z mého prvního semináře, jsem špekulovala jak se školením co nejlépe ,,vyběhnout''.

První můj seminář byl vskutku zážitek neopakovatelný. Mé nervy by repete v klídku nedaly. Ještě teď mě z něj mrazí za všechny rodičky, kterým těhotenství nedozrálo k úspěšnému porodu životaschopného miminka. Jsem totiž jednou z nich. Mé poslední těhotenství skončilo v necelé půlce vývoje plodu. I toto označení, „plod'' nemám ráda. Pro mne byl můj ,,plod'' naším nenarozeným dítětem, které bylo mou součástí.

Desatero Zdeňka Matějčka pro vychovatele a rodiče dětí s mentálním i tělesným handicapem

Desatero Zdeňka Matějčka pro vychovatele a rodiče dětí s mentálním i tělesným handicapem

Rodina a děti

V prvním případě se jedná o desatero, které profesor Zdeněk Matějček doporučuje těm, kdo pracují s dětmi s mentální retardací, jde ale vztáhnout i obecně na jakékoli jiné postižení. Toto desatero se sice obrací především na vychovatele, tedy dětské psychology a speciální pedagogy, ale je inspirativní také pro rodiče, lékaře a fyzioterapeuty.

1. Rodiče mají o svém dítěti co nejvíce vědět.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 7. Vyrovnání účtů! (Příběhy dětí v náhradní rodině)

7. Vyrovnání účtů!

Příběh velké touhy a lásky aneb jak jsem k pěstounské péči přišla 1. cesta z úplného dna (příběh Kateřiny)

Cesta z úplného dna.

S manželem jsme se brali po téměř tříletém vztahu.Vždy jsem chtěla hodně dětí. Sama pocházím z pěti. Od malička jsem děti milovala. Vedla jsem Jiskry, Pionýry a posléze i Skauty. Práce s dětmi mě moc bavila a dávala mému životu smysl. Dlouho se nám miminko nedařilo a pak se to stalo, otěhotněla jsem. Netušila jsem to, svatba byla již naplánovaná a konala se v 25.týdnu těhotenství. Byla jsem ta nejšťastnější nevěsta na světě!
 

PĚSTOUNEM Z LEKNUTÍ 4. Můj první seminář (příběh Ilony)

Jsem pěstoun, tak mám, mimo jiné i povinnost se vzdělávat. Vzdělávat se tedy o problematice výchovy ,,Sluníček'' minimálně 24 vzdělávacích hodin za kalendářní rok.

Na doporučení OSPODu se konečně k jednomu vzdělávacímu semináři zapíšu a pojedu v sobotu vlakem do města jeho konání.

Mé ,,Sluníčko'' raději nechám doma se synem a naším taťkou, přestože se nabízí hromadné hlídání dětí po dobu vzdělávání. To určitě! Zas ji budou okukovat cizí lidi a ona nebude chápat co se děje! Proč ji u těch cizích paní nechávám a jdu pryč. Nic !!! Bude v klidu doma!