Naši padlí andělé

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 22. Hera, rodná sestra másla. (příběhy dětí v náhradní rodině)

Mobil zvoní jak na poplach a já vybíhám schody! Hrábnu po telofonu a po kapsách hledám brýle. Opět nejsou k nalezení, a tak se ohlásím neutrálně pro případ, že by to byl někdo z úřadu. „ Prosíííím!"
„Heslo!!!!" ozve se na druhé straně. Rozesmátý hlas Rous mi předem ohlásil, že je na cestě dobrá zpráva.
„Chvíli přemýšlí a pak odpovím: „ Hera, rodná sestra másla!"
Syn udiveně zvedl nos ze svého talíře: „Cóóó??"
„To je heslo," vysvětluji zvědavci, který to zřejmě nepobral.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 20. Práce s písmenky. (příběhy dětí v náhradní rodině)

Když mám čas, sepisuji naše paměti. To je chvíle, kdy mě všechny děti nejvíce potřebují. Jak mě zahlédnou u počítače, mají hlad i žízeň, potřebují na záchod, na srdci mají něco neodkladného, co mi musí okamžitě sdělit. Stejné to je i u našich odrostlíků. Touží po mojí společnosti zrovna ve chvíli, kdy já po té jejich netoužím vůbec.
„Mami, kde mám to nové triko?" „Napíšeš mi omluvenku na tělocvik, bolela mě noha."
„Vadilo by ti, kdyby u nás zase přespal Tomáš?"
Já, ponořena hluboko do svých myšlenek, souhlasím úplně se vším. Pak ovšem nevycházím z údivu.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 9. Viď mami! (příběhy dětí v náhradní rodině)

19. Viď, mami.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 18. Rychlá rota. (příběhy dětí v náhradní rodině)

Je pátek ráno. Venkovní teploměr ukazuje skoro třicet stupňů.
Auto máme půjčené, to naše jezdit odmítá. Písek v nádrži nikdy pořádně nerozchodilo. Kluky s sebou nebereme. Trochu mě to mrzí, měli by u toho být. Jenže vypůjčené auto je pětimístné.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 17. Sen o červených beruškách. (příběhy dětí v náhradní rodině)

17. Sen o červených beruškách.

Když jsme se rozhodli místo jedné holčičky přijmout hned dvě, znamenalo to pro nás ztrátu naší ložnice. Jedno dítě bychom dočasně vyřešili palandou v pokoji u kluků, dvě by se nám tam ale nevešly. Jiřího to netrápilo. Chodí spát pozdě v noci, usíná dříve, než dopadne do postele. A až do bílého rána chrápe tak, že nám v koupelně opadávají obklady. To já potřebuji k usínání tmu a ticho. Dříve než se ponořím do říše snů, rovnám si v hlavě myšlenky.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 16. Jiskřičky naděje (příběhy dětí v náhradní rodině)

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 15. Čas pampelišek a zlatého deště.(příběhy dětí v náhradní rodině)

Přišlo další jaro.My jsme se těšili na štěňátka od naší malé yorkšírky, připravovali proutí na pomlázky a vzdychali nad tím, že pro vajíčka na letošní velikonoce poběžíme do obchodu a ne do našeho prázdného kurníku.
Opět zazvonil telefon, jako tenkrát před rokem, kdy nám paní z úřadu oznámila, že má pro nás dva malé skřítky. Tentokrát se zvonění ozvalo pozdě v noci. Nespala jsem, právě přicházelo na svět první štěně.
„Promiň, že tě budím, ale je to důležité," omlouvá se dcera.
„Nebudíš, protože nespím a hned tak nebudu. Já totiž rodím," odpovídám hrdě.

NAŠI PADLÍ ANDĚLÉ 14. Cestou necestou (příběhy dětí v náhradní rodině)

Syndikovat obsah