Příběh velké touhy a lásky aneb jak jsem k pěstounské péči přišla 17. Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš (příběh Kateřiny)

Po celou dobu,co jsem byla doma,jsem intenzivně hledala nové bydlení.Navíc se pomalu blížilo naše stěhování.Oslavili jsme broučkovy, už páté, narozeniny.Jen po dobu,co jsem byla doma, jsem ho měla doma.Po lázních si tak moc zvykl být se mnou a navíc nebylo v mých silách broučka do školky vozit.Školka byla daleko od našeho bydliště.

Pomalu přišlo jaro.Právě tehdy se u nás opět ukázal můj kamarád.Ptal se mě,jak se mi daří.Na rovinu jsem mu řekla,že hledám práci.Povyprávěla jsem mu o svých peripetiích s,,megerami".Jen tak mezi řečí se mě zeptal,jestli by jsem se nechtěla vrátit na hory.Chtěla a moc,ale jedině pokud budu moci mít broučka s sebou.,,Hele, v tom nevidím problém".Za dva dny už mi volali,že za šest týdnů mám nástup.Pracovat jsem zase měla týden a týden.Letní sezona začínala 1.6.a čas se najednou rozletěl.Vracela jsem se zas mezi své.Už jsme měli sbaleno a brouček se nevýslovně těšil.Po příjezdu na hory mě objímal šéf a všichni,jen můj nový kolega byl trochu rozpačitý.Čekala nás doslova slavobrána,dort,oslava.Byla jsem úplně dojatá.Brouček šel z ruky do ruky,dostal spousty dárků,moc si to užíval.Rychle jsem se převlékla a alou do práce.Přišel nový kolega s prosbou:,,Hele Katko,jsem až z Moravy,pokud by ti to nevadilo,mohli by jsme dělat po 14.dnech.",,Jo v tom nevidím problém".Tak jsem to i zavolala manželovi.BYL RÁD,ŽE ALESPOŇ BUDEME MOCI NĚKAM NA DOVOLENOU.Druhý den se nám začali sjíždět hosté.Jaké bylo moje překvapení,že mezi nimi byla i dobrá duše Evička.Hned si broučka zamilovala.Byla tam se svými vnučkami a všude s sebou našeho broučka brala.Broučkovi se ta obrovská pozornost velmi zamlouvala.Maminka mu byla stále nablízku a k tomu tolik lidí,kteří se mu věnovali.Navíc jízda policejním autem ,s hasičema,na čtyřkolce,samertubing...........Každý den toho bylo tolik!Všichni ho měli rádi.Po dvou týdnech se mu ani nechtělo domů.Popravdě i já jsem tu byla velmi šťastná.Přijeli jsme domů,uklidili po manželovi a přišel mi dopis,že k prvnímu červenci máme volný byt.Takže jsme začali balit.Byli jsme se na nový byt podívat a moc se nám líbil.Volala jsem tedy kolegovi,jestli by vzal za mě ještě týden navíc,přestěhovat se je přeci jen náročné.Druhý den nato mi volala od vrátek pošťačka,že pro mě má dopis.Přebrala jsem ho,roztrhla obálku a začala číst.Podlomila se mi kolena,psala mi broučkova biomatka.To byly ale,,hlody"!!!Vůbec jsem to neměla sílu číst.Ovšem druhý den telefon.Biomatka mi volala,prý buď jí dáme padesát tisíc,nebo si dá žádost o svěření broučka do péče!Hned jsem běžela na OSPOD.Vždyť brouček vlastně stále není náš a co teď?!Paní ospodka mě uklidnila,že to tak horké nebude.Trochu jsem se uklidnila a s vervou se pustila do balení.Ten den byl tak trochu zvláštní.Chyběly jen dva dny do stěhování.Zrovna jsem nám chystala svačinu.Náhle se rozlétly dveře.,,Mamí!",,Ano broučku !" ,,De je pičol,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ?" ,,Pistoli máš v pokojíčku v krabici,Víš ,že už je vše sbaleno".,,Mami dyš,nědo žle,můžu ho začílovat.?" ,,Broučku koho chceš zastřelit?"To už mě brouček táhl dolů. T a m s t á l a! Málem jsem spadla ze schodů.Ona napřáhla ruce a zavolala:Broučku to jsem já ,tvoje maminka!",,Mami uhn"i,zvolal brouček,,já jí začelim".Prásk!Ozvala se rána!Ještě, že to byl jen zvukový kulomet. Brouček ukázal na mě:,,Tohle je moje maminka a ty žleš a vezme si tě čelt!Ty ,ty ty!"Brouček se mi stulil do náruče.,,Mamí,nepakej,já na ní pustím psa a on jí sežele."Po chvíli jsem se vzpamatovala,vzala jsem broučka za ruku a odvedla ho nahoru do pokoje.Dala jsem mu svačinu a nějakou tu dobrotu a začala jsem se věnovat jeho biomatce.Seděla na schodech a bulela.,,Co jste to proboha provedla?",,Vždyť Vás téměř tři roky neviděl!",,Ale já jsem viděla seriál a tam kluk mámu hned poznal".Měla jsem chuť jí jednu fláknout.Ženská v mých letech a místo mozku,magi kostku!Najednou mi jí bylo líto.Bulela,tekli jí nudle i slzy.Nabídla jsem jí kapesník a šla jsem udělat kávu.Odnesla jsem ven pohoštění a šla jsem za broučkem.Broučku,víš jak jsem ti vyprávěla,že jsi byl u jiné maminky v bříšku?Tak to je ta co sedí venku.Jenže brouček odmítal jít, byť na chvilku ,ven. Bylo mi biomatky až dost líto.Popovídala jsem si nejdřiv s ní,pak s broučkem.Za úplatu byl ochoten vyjít ven,ale pouze pod podmínkou,že biomatka odvolá,že je jeho máma.Vzala jsem svojí koloběžku a šli jsme se projít.V té době už brouček dost slušně četl.Četl všechny nápisy po cestě.Zdržela se u nás asi pět hodin a odjela.Biomatka mi prozradila,že dala návrh k soudu o svěření do péče.Nakonec ,po této návštěvě,že už na něm nebude trvat,protože pochopila,že by tím broučkovi moc ublížila.Dohodly jsme se,že jí malej bude říkat teta Martina a my si budeme tykat.Přišel den stěhování.Byla to ukrutná práce a já za pár dnů musela do práce,Věděli jsme,že tu nebudeme moc dlouho.Chtěli jsme si koupit vlastní domek.Ano tady v této obci.Tvrdě jsem pracovala a do odjezdu bylo vše, až na několik maličkostí ,hotovo.Zase jsme jeli na hory.Tentokrát na tři týdny.Bylo nám tam dobře a tak nám to uteklo jako voda.Byl tu hned konec srpna.Hledala jsem broučkovi školku.V místě volno nebylo,ale našla jsem úžasnou školku o tři km dál.Byla tu skvělá paní ředitelka i úžasná paní učitelka.Řekla jsem jim na rovinu,že brouček bude vždy 14 dní chodit do školky a 14 dní ne.První den školky a celá jeho docházka byla úplně v pohodě.

Prostě taková pohoda.Brouček chodil do logopedické třídy a dělal tak ještě větší pokroky.Snad jediný problém byl v tom,že brouček měl v některých věcech nestandardní chování.Paní ředitelka vyslovila podezření,jestli není brouček autista.Už jen to slovo se mi nelíbilo!Přesto jsem nás objednala na speciální vyšetření k paní psycholožce.Jen jsme čekali na povolení od soudu.To nám za tři týdny přišlo.Strávili jsme u paní psycholožky několik čtyřhodinových sezeni. Výsledek se mi nelíbil! LMD-lehká mozková dysfunkce,hyperaktivita,vysoká inteligence a autistické znaky.Bylo nám vysvětleno,že brouček spoustu věcí neprožívá,ale dělá si jakousi knihovnu v hlavě: prožitek-následné jednání.Takže, pokud se mu stane pětkrát stejná situace a on jí pokaždé jinak vyhodnotí,neví kam jí zařadit.Pak nám přišla zpráva,zanesla jsem jí do školky a na OSPOD. Pro nás se vlastně nic nezměnilo.Prostě jsme si žili dál ten svůj obyčejný život.

Zase se přiblížil podzim.Tak jsme chodili ven,dělali zvířátka z kaštanů,....Manžel změnil práci.Měl teď hlídat v bance.Tak jsme mu šli k obleku koupit boty.Hned vedle prodávali dětské boty.Brouček už moc hezky mluvil,četl a uměl číslice ,počítal do stovky,sčítal do desíti,...Přišel se mě zeptat,jestli se může jít podívat na boty.,,Jen běž,ale dávej na sebe pozor!"Vrátil se za chvilku:,,Mamí, mají tam nádhelný dumáky. Jsou čevený s žabičkama zelenýma!"Oči mu zářily jak noční obloha.,,A kolik stojí?"Zase odběhl.,,Mamí stojí jedna, devět, devět".Vzala jsem dvoustovku,vložila mu jí do dlaně a řekla jsem:,,Tak jsi je jdi koupit,ale zkus si je ,ano?"Dal mi takovou pusu až mě málem povalil.Po pár minutách se vrátil.Měl v tašce ty nejhnusnější gumáky, co jsem kdy viděla,rudě červené s tmavě zelenýma žábama!,,Mamí ,moc děkuju!"Tisknul k sobě svoje nové gumáky,,Já tě mám lád .Ty jsi moc na mě hodná!"To už se mu po tváři koulely slzy a mě začaly pálit oči.Pak obešel všechny lidi v obchodě,nadšeně všem říkal:,, Já mám boty,mám nový boty,boty moje mám!"Celou cestu k autu se točil ,výskal radostí a všem se chlubil.Manžel mu řekl ,že jsou boty moc pěkný,že by se mu hodily.Večer jsem zjistila,že gumáky zmizely.Ráno jsem je našla u broučka v posteli pod polštářem.,,Broučku neboj,nikdo ti je nevezme",,Ine mami ,táta je chce,žíkal to včela".,,Broučku,vždyť by mu byly malé.",,Ne mami, víš jak v Popelce si jedna užízla plst,aby se vešla,laději si je schovám!"Měla jsem chuť manžela zakousnout!Každopádně, malej tyhle gumáky miloval!!!Brali jsme je úplně všude a protože mu byly o dost větší ,tak nám i nějakou delší dobu vydržely.